NÁPOJ NEBESKÉ VÍLY (888)

Nápoj nebeské víly obsahuje

Jam Čínský (Dioscorea opposita), čínsky: shuyu je vytrvalá bylina s popínavou lodyhou, dlouhou 2-10 m. Načervenalé kořenové hlízy kyjovitého nebo válcovitého tvaru mají hmotnost až1 kg. Listy jsou vstřícné, dlouze řapíkaté. V jejich úžlabí se tvoří hlízky a rovněž jednopohlavné klasovité hrozny zelenavých kvítků s šesticípým okvětím. Plod je trojpouzdrá tobolka s drobnými semeny, rozmnožuje se však především úžlabními hlízkami.

Roste na slunných svazích v subtropech i tropech především v Číně, Japonsku, Indonésii, Koreji, Malajsii a v dalších zemích. V řadě oblastí, např. ve Španělsku, Brazílii, Ugandě a USA, se pěstuje právě pro lékařské účely.

Obsahuje: Hlízy obsahují alkaloidy dioscorin a dioscorecin, asi 2 % steroidního sapogeninu diosgeninu, furiostan, spirostan a fenolické látky (batatasiny I—IV), cholin, tanin, katechin a epikatechin, sliz, glykoproteidy, aminokyseliny aj.

Charakteristika TCM: Bylina má povahu vyrovnanou, chuť sladkou a tropismus k dráze sleziny, plic a ledvin. Rozhojňuje qi, vyživuje yin, doplňuje slezinu, plíce a ledviny.

Skořicovník čínský (Cinnamomum aromaticum), čínsky: rougui je stálezelený strom dosahující výšky 8-10 m, ale v plantáži se řezem udržuje jako 2-3 m vysoký keř. Listy jsou vstřícné, jednoduché. Květy vyrůstají v řídkých vrcholičnatých květenstvích a jsou drobné, žlutavé nebo bělozelené a vonné. Plod je modročerná vejcovitá bobule s jedním hnědým semenem, uzavřená do poloviny ve zduřelé číš­ce.

Původem je pravděpodobně z Barmy, hojně se pěstuje v jižní Číně, j také v Thajsku, Indočíně a Indonésii, ale rovněž v Indii a na Sundských ostrovech.

Obsahuje: Kůra i výhonky obsahují mimo jiné až 2% silice s hlavním podílem skořicového aldehydu (75-90 %), který je však bez eugenolu. Přítomny jsou sacharidy, hlavně polysacharidy, např. cinnaman AX, dále sliz, třísloviny (2-3 %), šťavelan vápenatý (1,3 %), biotin, (β-sitosterol, diterpeny cinncassioly, kumariny (0,9 %) aj.

Charakteristika TČM: Kůra má povahu horkou, chuť pal­čivou a sladkou, tropismus k dráze srdce, plic, ledvin, jater a sleziny. Mladé výhonky mají teplou povahu, chuť sladkou a palčivou, tropismus k dráze plic, srdce a močového měchýře.

Použití:  Skořice má značné využití v potravinářství, ať již jde o cukrářství, pekařství nebo likérnictví. V kuchyni se přidává do perní­ků, moučníků i na krupicovou kaši. Ze skořice se vyrábí nejen čaj, ale spolu s hřebíčkem je součástí svařeného vína. Je však také komponen­tem mnoha směsí koření i kořenících přípravků, např. kečupů.