Hericium erinaceus, známý také pod názvy jako Lion’s Mane Mushroom nebo Hedgehog Mushroom, je fascinující houba s dlouhou historií užívání v tradiční čínské medicíně. V Číně je houba známá jako houtougu (v překladu „opičí hlava“) a v Japonsku jako yamabushitake. Tato houba si získala svou popularitu nejen díky svému jedinečnému vzhledu, ale také díky širokému využití v tradiční medicíně, kde se cení zejména pro svůj vliv na nervový systém.
Neobvyklý vzhled a původ pojmenování
Hericium erinaceus je snadno rozpoznatelný díky svému vzhledu, který připomíná huňatou hřívu lva nebo také mořský korál, což vysvětluje její anglický název „Lion’s Mane“ (lví hříva). Plodnice houby má kulovitý až vejčitý tvar, který je pokryt dlouhými, šídlovitými výrůstky, jež jí dodávají charakteristický vzhled. Tento tvar přispěl k různorodým pojmenováním, která jsou inspirovaná zvířaty a přírodními útvary.
Historie použití v tradiční čínské medicíně
Hericium erinaceus má své pevné místo v tradiční medicíně nejen Číny, ale také Japonska a dalších částí Asie. Po staletí byla používána jako adaptogen a nervový tonikum pro posílení těla a mysli. Východoasijské legendy dokonce tvrdí, že konzumace této houby může propůjčit „nervy z oceli a paměť lva“, což naznačuje její spojitost s mentálním zdravím. Starověcí léčitelé věřili, že houba Hericium může pomoci obnovit rovnováhu nervového systému.
Tradiční využití v Severní Americe
Kromě Asie se Hericium erinaceus využívalo také v Severní Americe, kde místní indiáni nosili u sebe prášek ze sušených plodnic houby. Tento prášek používali k ošetření ran a zastavení krvácení, což ukazuje na jeho antiseptické a hojivé vlastnosti. Indiáni objevili sílu této houby jako přírodní antiseptikum, které dokázalo nejen urychlit hojení ran, ale také chránit rány před infekcí.
Botanická klasifikace a první vědecké popsání
V Evropě byla tato houba poprvé pojmenována francouzským mykologem Jeanem Baptistem Francoisem Bulliardem v 18. století, který ji nazval Hydnum erinaceus. V roce 1797 jí však další mykolog, Christiaan Hendrik Persoon, dal její současné vědecké jméno Hericium erinaceus. Od té doby je tato houba předmětem četného zkoumání a výzkumu díky jejím unikátním vlastnostem.
Morfologie a popis
Hericium erinaceus má plodnice o průměru 70–150 mm, přičemž některé exempláře mohou dorůst i do velikosti 40 cm. Houba je kompaktní, nevětvená, kulovitého až vejčitého tvaru a její barva se pohybuje od bílé až po bělavou, přičemž stárnutím nebo vysycháním nabývá okrově hnědého odstínu. Povrch houby je pokryt dlouhými, ostrými ostny o délce 10–40 mm a tloušťce 1,5–2 mm na bázi. Dužina je měkká, s příjemnou ovocnou vůní a chutí, což ji činí nejen léčivou, ale také atraktivní v kulinářství.
Růstové podmínky a sezóna
Hericium erinaceus roste vzácně a je nejčastěji k nalezení v období od července do října. Houba má parazitický charakter, často roste na živých kmenech listnáčů, zejména na dubech a bucích, ale je možné ji nalézt i na jiných druzích listnáčů. Někdy působí také jako saprotrof na padlých kmenech a pařezech, což znamená, že se živí rozkládajícím se dřevem. V našich končinách je tato houba chráněná a velmi vzácná, proto ji lze v přírodě spatřit jen výjimečně.
Nutriční složení a účinné látky
Hericium erinaceus je bohatým zdrojem bílkovin (v sušině obsahuje přibližně 32 %), které jsou zastoupeny řadou esenciálních aminokyselin. Obsahuje také polysacharidy, především glukany, které jsou známé pro své vlastnosti. Mezi další významné látky patří ericenon a erinacin, což jsou sloučeniny s unikátními účinky, které mohou přispět k podpoře zdraví mozku.
Dále houba obsahuje:
- Vysoké množství draslíku a nízký obsah sodíku.
- Fosfor, germanium, selen, zinek, železo – minerály nezbytné pro vitalitu organismu.
- Antioxidanty – pomáhají bojovat proti volným radikálům a chrání buňky před oxidačním stresem, čímž přispívají k prevenci chronických onemocnění.
Moderní výzkum a využití v medicíně
V posledních letech se Hericium erinaceus stalo předmětem četných studií, které zkoumají jeho potenciál v oblasti neurologie. Například výzkumy na zvířatech naznačují, že hericenony a erinaciny mohou hrát důležitou roli při regeneraci poškozených nervových tkání. Tyto studie ukazují na další možnosti využití houby v budoucnosti a přinášejí nový pohled na její význam pro moderní medicínu.
Použití v kulinářství
Kromě výjimečných vlastností je Hericium erinaceus také oblíbenou ingrediencí v kuchyni, zejména díky své unikátní struktuře a jemné, lehce ovocné chuti. Houba je vhodná do polévek, omáček, smažených pokrmů a lze ji také grilovat nebo připravovat jako náhražku masa. Ve veganské a vegetariánské kuchyni je tato houba ceněná pro svou strukturu a chuťové vlastnosti, které mohou dodat pokrmům nový rozměr.
Závěr
Hericium erinaceus je fascinující houba, která si díky své vzácnosti a jedinečným vlastnostem získala pozornost nejen tradiční medicíny, ale i moderní vědy. Ať už se rozhodnete pro její využití v kuchyni nebo jako součást přírodních doplňků, přináší tato houba jedinečný zážitek a nové možnosti. Její vzácnost v přírodě a chráněný status v mnoha zemích znamenají, že pokud chcete zažít její účinky, je lepší poohlédnout se po pěstovaných nebo sušených produktech.