MIŠPULNÍKOVÝ SIRUP

Mišpulníkový sirup obsahuje:

Mišpulník japonský neboli lokvát (Eriobotrya japonica), čínsky: pipa je stálezelený keř nebo strom dorůstající výšky až 10 m, s pravidelnou hustou korunou. Listy jsou krátce řapíkaté, s čepelí kožovitou, tmavě zelenou. Drobné oboupohlavné květy vyrůstají v počtu 60-80 v koncových latách. Jsou silně vonné a smetanově žlutavé. Plod je kulovitá, elipsoidní nebo hruš­kovitá malvice. Dužnina je křehká, krémově žlutá až světle oranžová, šťavnatá, lahodné sladkokyselé až sladké chuti.

Pochází ze severovýchodní Číny a nyní se pěstuje mimo jiné v subtropech východní Asie (především v Číně a Japonsku), v Zakavkazsku, Středomoří (hlavně na Sicílii, v jižní Francii, ve Španělsku a Alžírsku), v USA (v Kalifornii a na Floridě) i jinde.

Obsahuje: Listy obsahují 0,2 % sorbitolu, askorbatoxidázu, kyselinu ursolovou, oleanolovou a saponiny, ale přede­vším heteroglykosidy, např. humbertiol a isohumbertiol. Plody obsahují jako hlavní složku sacharidy (fruktózu a sacharózu), z organických kyselin kyselinu jablečnou, citró­novou, vinnou a jantarovou, z vitaminů především provitamin A.

Charakteristika TCM: Listy mají povahu vyrovnanou, chuť hořkou, tropismus k dráze plic a žaludku. Plody mají povahu mírně chladnou, chuť sladkou, kyselou, tro­pismus k dráze sleziny, plic a jater.

Použití: Plody se pojídají v čerstvém stavu a připravují se z nich džemy, šťávy, želé apod. Lze je však i kandovat v cukru a ze zkvašené šťávy připravovat alkoholické nápoje.

Stemona hlíznatá (Stemona tuberosa), čínsky: duiye baibu je až 10 m dlouhá bylinná liána s vřetenovitě ztloustlými kořeny až 30 cm dlouhými. Listy jsou vstřícné nebo v přeslenech, srdčité až trojboce vejčité, se souběžnou žilnatinou. Velké čtyřčetné květy světle zelené a uprostřed purpurové barvy vyrůstají jed­notlivě nebo v maločetných květenstvích, plod je tobolka.

Pochází ze střední Číny, ale roste nebo se pěstuje i v Indii, Indonésii, jihovýchodní Asii, Japonsku a na Filipínách. Jedna ze základních léči­vých rostlin jihovýchodní Asie.

Obsahuje: Kořen obsahuje alkaloidy stemonin, isostemonin a paipunin, ale rovněž tuberostemonin, neotuberostemonin, isotuberostemonin, stemin, stemotinin, isostemotinin, stemotuberin, hypotuberostemonin, oxotuberostemonin. Přítomno je i kolem 9,2 % bílkovin, 0,8 % tuku, kyselina šťavelová, jantarová, jablečná aj.

Charakteristika TCM: Bylina má povahu vyrovnanou, chuť sladkou, hořkou, tropismus k dráze plic.

Použití: Pěstuje se také jako kořenová zelenina, kořeny se proslazují.

Smldník sbíhavý (Peucedanum decursivum), čínsky: zihua qianhu je vytrvalá bylina vysoká 30-70 cm s masitými ko­řeny a lodyhami nepatrně rýhovaný­mi a v horní části větvenými. Listy jsou dlouhé, čepele v obrysu trojúhlé. Bílé květy vyrůstají ve složených okolících. Plod je dvounažka hnědavé barvy.

Roste v širokém areálu např. v severovýchodní Číně nebo ve Vietna­mu, ale i dalších oblastech jihovýchodní Asie.

Obsahuje: Kořen obsahuje decursin, decursidin, decurosid I-V, decursitin B, C, D a F, umbelliferon, nodaketin, nodakenin, ale také selinidin, marmesin, bergapten, ammijin, praeruptorin A a B a rovněž maxoticin a manitol.

Charakteristika TČM: Bylina má povahu mírně chladnou, chuť hořkou a palčivou, tropismus k dráze plic.

Platykodon velkokvětý (Platycodon grandi florumm) čínsky: jiegeng je vytrvalá vzpřímená bylina dosahuje výšky 0,3-1 m a v pletivech má velké množství latexu. Kořen je mrkvovitý, dužnatý, bílý, vzhledem a velikostí poněkud připomíná ženšen. Listy jsou vejčitě kopinaté, tupě špičaté a na okrajích zubaté. Květy podobné velkým zvonkům vyrůstají jednotlivě na prodloužených stop­kách. Plod je vejcovitá tobolka pukající u vrcholu. Obsahuje velký počet drobných vejcovitých fialových až hnědých semen.

Roste na březích řek, loukách a jako plevel v polích jak v severní a se­verovýchodní Číně, tak i na jihu, např. v Hongkongu. Dalšími místy vý­skytu jsou Japonsko, Korea a Rusko (Přímořský kraj).

Obsahuje: Kořen obsahuje triterpenoidní kyseliny polygalakovou a platycodonovou, triterpenoid betulin, platycodigenin, platycodiny A, C a D, dále steroly, saponiny, inulin aj.

Charakteristika TČM: Bylina má povahu vyrovnanou, chuť palčivou, hořkou, tropismus k dráze plic.

Morušovník bílý (Morus alba), čínsky: sang je strom vysoký až 15 m, s kulovitou korunou, šeda­vé hnědým kmenem a tenkými, hladkými větvemi. Listy jsou střídavé, tvarem a velikostí velmi variabilní. Plod je nažka obalená zdužnatělým okvětím, takže celé plodenství vytváří nepravý plod, tzv. moruši Bývá bílé, růžové nebo bledě červené barvy a slad­ké až mdlé chuti.

Pochází pravděpodobně z Koreje a Číny, kde se pěstuje od nepaměti. Nyní je rozšířený i v Evropě a dalších oblastech světa.

Obsahuje: Listy obsahují silici, kyselinu octovou, propionovou, fenolické sloučeniny, flavonoidy (kvercetin, ru­tin aj.), steroly a ekdysteroidy β-ekdyson a inokosteron. Větvičky a kůra kořene obsahují mimo jiné piperidinový alkaloid moranolin, flavonoidy (kvercetin, kaempherol) a především prenylflavony mulberrin, kuwanony A-L, sanggenony A-P aj. V plodenstvích jsou zastoupeny především sacharidy, bílkoviny, vitaminy B₁, B₂, a C.

Charakteristika TCM: Listy mají povahu chladnou, chuť hořkou a sladkou, tropismus k dráze plic a jater. Větvičky mají vyrovnanou povahu, chuť hořkou a tropismus k dráze jater. Kůra kořenů má povahu chladnou, chuť sladkou, tropis­mus k dráze plic a sleziny. Plodenství mají povahu mírně chladnou, chuť sladkou a kyselou, tropismus k dráze jater a ledvin.

Použití: Válcovitá plodenství moruší se hodí zejména pro zavařování, ale rovněž k výrobě vína a jiných nápojů. Listy morušovníku bílého i černého jsou krmivem pro bource morušovéh, z jehož zámotků se získává hedvábí.

Řebčík úponkovitý (Fritillaria cirrhosa), čínsky: beimu, je víceletá bylina s bělavou, kulovitě oválnou škrobnatou cibulí o průměru 1-3 cm. Lodyha je tenká, nevětvená a až 80 cm vysoká, slabě olistěná, čárkovité listy jsou sestavené v přeslenech. Převislé květy v počtu 3-4 vyrůstají v úžlabí listů na vrcholu. Koruna je zvonkovitá se šesti fialovými a skvrnitými okvětními lístky.

Roste na kamenitých místech, na loukách a v keřových porostech, na úpatí hor a v řídkých lesích na Dálném východě, v Přímořském kraji Ruska, ale zvláště v Číně a Japonsku; v Číně se i pěstuje.

Obsahuje: Hlízy obsahují především toxické alkaloidy, např. imperialin, verticin, verticillin, fritillarin, fritiminin, fritimin, peimin, peiminin, peimidin, peimiphin, peimitidin, peiminosid, steroly stigmasterol, kampesterol, β-sitosterol aj.

Charakteristika TČM: Bylina má povahu mírně chladnou, chuť hořkou a sladkou, tropismus k dráze plic a srdce.

Máta jednokališná (Mentha haplocalyx), čínsky: bohe je vytrvalá, zřídka jednoletá silně aromatická bylina s lodyhou vysokou 20-40 cm a větvenou, N podzemními šupinatými oddenky a nadzemními listnatými výběžky. Listy jsou krátce řapíkaté, elipticky kopinaté. Husté kulo­vité lichopřesleny vyrůstají v úžlabí listenů podobných listům. Kalich je zvonkovitý, plod jsou tvrdky.

Roste v celé Číně na vlhkých místech, podél potoků a na březích ryb­níků, ale i v řadě dalších zemí.

Obsahuje: Listy a nať obsahují asi 1-2,5% silice s hlavními složkami, které tvoří menthol (50-60 %), limonen (4,5 %), piperiton (4 %), octanol (3,2 %), β-pinen, menthon, menthofuran, dále je přítomno asi 5-6% tříslovin, rutin, karotenoidy, betain, cholin, taniny aj.

Charakteristika TCM: Bylina má povahu chladnou, chuť pal­čivou, tropismus k dráze jater a plic.